Všichni živí tvorové na této planetě mají svou genetickou informaci zapsanou v podobě kyseliny deoxyribonukleové - vám všem dobře známé DNA. V této DNA je zapsáno úplně všechno - že budete mít pět prstů, modré oči, vysoké IQ nebo třeba to, že budete náchylní k určitému onemocnění. DNA vlastně určuje, co jste.

DNA je obrovská dlouhá molekula, která se nachází ve všech buňkách těla. Tato molekula je v buňkách stočená do útvarů, kterým se říká chromozomy. Každý živočišný druh má v jádře buněk určitý počet chromozomů a tento počet je pro daný druh neměnný. Například člověk má 23 párů chromozomů - tedy 46, potkan má 21 párů chromozomů, tedy celkem 42. Počet chromozomů je vždy sudý, protože chromozomy se vyskytují v párech - 2 chromozomy jednoho páru nesou geny pro stejné vlastnosti. Pro příklad - máme pár chromozomů - na jednom z nich se nachází gen pro tvar uší (standard/dumbo), na druhém se také nachází gen pro tvar uší. Potkan má tedy vždy dva geny, které určují tvar uší. Neznamená to ale, že oba geny musí být stejné, ale k tomu se dostaneme později. Teď je důležité pochopit, že pro každou vlastnost existují vždy dva geny.

Každý pohlavní živočich má jeden pár chromozomů pohlavních, zbytek jsou chromozomy tělní. Pohlavní chromozomy určují jestli jste kluk nebo holka, tyto chromozomy mají dvě varianty - "X" a "Y". Protože už víte, že všechno je vždy v párech, tak i pohlavní chromozomy jsou vždy dva - máte-li oba chromozomy XX - pak jste holka, máte-li XY, jste kluk. Tak, jestli už máte jasno v tom, jakého jste pohlaví, můžeme se pustit do rozmnožování ;)

Jak už jsem psala výše, v každé buňce těla potkana je 42 chromozomů. Není to ale tak úplně pravda, existují buňky, kde je chromozomů jen polovina - jsou to buňky pohlavní - konkrétně vajíčka a spermie. Pohlavní buňky se tvoří z buněk tělních dělením. Při tomto dělení se daná tělní buňka rozdělí na dvě tak, že do každé z nich přejde z každého páru jeden chromozom. Získají se tak dvě buňky, které mají polovinu chromozomů - u potkana tedy 21. Je tomu tak proto, že když se pak setká vajíčko s 21 chromozomy se spermií s 21 chromozomy a splynou v jednu buňku, výsledná buňka (budoucí mláďátko) tak má znovu 42 chromozomů - z toho polovinu od matky a polovinu od otce - přičemž tyto chromozomy zvou vytvoří páry a mláďátko tak má zase dva geny pro každou vlastnost - jednu od otce a druhou od matky.

Tak, konec výkladu - pokud jste to jakž takž pochopili, můžeme se vrhnout na praktické příklady.

Na dědičnosti pohlaví se dá krásně názorně předvést jak to vlastně funguje. Pohlavní chromozomy jsou X a Y. Samičky mají XX, samečci XY. Při tvorbě pohlavních buněk se buňky rozdělí tak - že jeden z chromozomů jde do jedné pohlavní buňky, druhý do druhé. Samičky tedy mají oba chromozomy stejné - XX, v každém vajíčku tedy bude jeden chromozom X. Samečci mají XY, v polovině spermií tedy bude chromozom X a v druhé polovině chromozom Y. Pro názornost se mrkněte na obrázek vpravo - v horním řádku jsou matka a otec, v prostředním jsou znázorněny pohlavní buňky, které tvoří a v dolním pak kombinace, které mohou vzniknout při splynutí spermie a vajíčka. A jak vidíte, statistika říká, že polovina mláďat budou holky a polovina kluci.

Pochopili? Určitě ano. A teď se konečně vrhneme na naše milované mazlíčky a nejčastější "problémy" - tedy jak se dědí typ srsti, uší a některé barvy.

Každý gen může mít různé formy, kterým se odborně říká "alely".Každá vlastnost je určena dvěma těmito alelami (dva chromozomy v páru). Mezi těmito formami genu, existují určité vztahy, když vezmeme ty nejjednodušší (nic složitějšího potřebovat nebudeme), je to dominance a recesivita. Dominantní (značí se velkými písmeny) by se dalo přeložit jako "vládnoucí", recesivní (značí s malými písmeny) jako "podřízený".

Ticking srsti (proužky - zbarvení aguti) - má dvě formy - dominantní "A" a recesivní "a". Dominantní "A" způsobuje ticking, recesivní "a" ho nezpůsobuje. Jelikož jsou v páru dva chromozomy a na každém je jedna alela - má potkan vždy dvě tyto alely. Když bude mít potkan obě alely dominantní - "AA" - pak bude mít aguti zbarvení. Když bude mít "aa" - nebude mít na chlupech ticking. A když bude mít "Aa", tak bude také aguti, protože "A" je dominantní a tak bude nad "a" "vládnout". Jenže když dostanete do ruky aguti potkana a nevíte, jak vypadali jeho předci, nemůžete vědět, jestli je "AA" nebo "Aa". Protože na první pohled vypadjí stejně.

Fenotyp (to, jak potkan vypadá):
AA - aguti
Aa - aguti
aa - non-aguti

Mláďata:
AA vs. AA - všechna mláďata budou AA - tedy aguti
aa vs. aa - všechna mláďata budou aa - tedy non-aguti
AA vs. aa - všechna mláďata Aa - tedy aguti
Aa vs. aa - polovina mláďat Aa, polovina aa - tedy půlka aguti, půlka ne
Aa vs Aa - čtvrtina AA (aguti), čtvrtina aa (non aguti) a polovina Aa (aguti) - tedy čtvrtina mláďat ticking mít nebude, zbytek ano. - viz obrázek.

Dumbo uši jsou tvořeny recesivní formou genu - neznám jeho označení - proto si ho tady pracovně označím "d" (takto je označen jiný gen, takže to berte jen jako ukázku pro pochopení) Když bude mít potkan oba recesivní geny - tedy "dd" pak bude mít dumbo uši. Ale stačí jedna dominantní alela "D" a dumbo uši se neprojeví. Takže - všichni dumbíci jsou recesivní homozygoti - "dd" (homozygot = má oba dvě alely stejné, resecivní homozygot - má obě alely recesivní).

Fenotyp:
dd - dumbo
Dd - standard s dumbo genem
DD - standard

Mláďata:
dd vs. dd = dd - všechna mláďata dumbo.
dd vs. DD = Dd - všechna mláďata standard s dumbo genem.
dd vs. Dd = 50 % "dd" dumbo, 50 % Dd- standard s dumbo genem.
Dd vs. Dd = 25 % DD, 25 % dd a 50 % Dd
Dd vs. DD = 50 % Dd, 50 % DD (všechna mláďata budou mít standardní uší, polovina však ponese dumbo gen - která to jsou, to zjistíte až dalším křížením těchto mláďat.

Rex - označme si jej písmenem "R" je vloha dominantní, ale dědí se trošku jinak, než je tomu u aguti zbarvení - rex srst totiž mají jen heterozygoti "Rr" (heterozygot - má každou alelu jinou).

Fenotyp:
rr - standard
Rr - rex
RR - double - rex (double rexům vyrůstá v okrscích jemná srst , která po nějakém čase vypadá a naroste zase někde jinde - jako sphynx patchwork, jen je srst jemná)

Mláďata:
Rr vs. rr = 50 % rr - standard, 50 % Rr - rex
Rr vs Rr = 25 % rr - standard, 50 % Rr - rex, 25 % RR - double rex
RR vs. rr = 100 % Rr - rex.

Fuzz (označeme si jej třeba "f") se dědí jako dubmo - je to tedy recesivní vloha a projeví se pouze u recesivních homozygotů "ff"

Fenotyp:
FF - standard
Ff - standard s fuzz genem
ff - fuzz.

Mláďata:
ff vs. FF = 100 % Ff - standard s fuzz genem
ff vs. Ff -= 50 % fuzz, 50 % standard s fuzz genem
ff vs. ff = 100 % ff - fuzz
Ff vs. Ff = 25 % ff - fuzz, 25 % FF - standard, 50 % Ff - standard s fuzz genem (stejně jako u dumbů se mláďata s fuzz genem dají poznat jen dalším křížením.

P. S. Dědičnost fuzz genu v žádných knihách nenašla, proto je to pouze předpoklad získaný z vlastní zkušenosti a po konzultací s chovateli - pokud je vaše zkušenost jiná - prosím napište mi to.

Sphynx (označme si ho třeba "Sp") je zřejmě recesivní vloha, která s sebou nese letální faktory (letální - způsobující smrt). Sphynx osrstění (respektive neostrstění) se projevuje u recesivních heterozygotů "spsp"

Fenotyp:
spsp - sphynx
Spsp - standard
SpSp - standard

Mláďata:
Spsp vs. spsp = 50 % Spsp - standard, 50 % spsp - sphynx.
Jiná kombinace se nepřipouští! Důvodem je jednak letální faktor (letální = způsobující smrt), který s sebou sphynx nese a jednak nedostatek mléka sphnyx samic. Při křížení je proto sphynx vždy samec! - samičky sphynxů nezapouštíme!!! - Při křížení sphynxů se doporučuje nakrýt standardně osrstěnou samici po sphynx rodiči spyhnx samcem.)

P. S. Dědičnost sphynx genu jsem v žádných knihách nenašla, proto je to pouze předpoklad získaný konzultací s chovateli - pokud je vaše zkušenost jiná - prosím napište mi to.

Albíni jsou tvorové, kteří nemají gen, způsobující tvorbu pigmentu - a jsou tedy "bezbarví" - bílí s červenýma (růžovýma) očima (duhovka je průhledná - oči jsou červené díky krvi v cévách). Gen pro tvorbu barvy se označuje "C" a jeho dominantní forma způsobuje tvorbu pigmentu, recesivní forma "c" ne.

Fenotyp:
CC - zbarvený
Cc - zbarvený
cc - albín.

Mláďata:
cc vs. cc = 100 % cc - albíni
CC vs. cc = 100 % Cc - zbarvení
Cc vs. cc = 50 % Cc - zbarvení, 50 % cc - albíni
Cc vs. Cc = 25 % CC - barevní, 25 % cc - albíni, 50 % Cc - zbarvení. (CC od Cc lze poznat jen dalším vhodným křížením, nebo znalostí předků.)

Poznámka:
Albíni jsou v chovu "nevypočitatelná" zvířátka - protože pokud neznáte jejich předky, můžou vás mláďata opravdu překvapit. Albín totiž může mít geny pro jakékoliv zbarvení, ale chybí li mu dominantní alela "C", barva se neprojeví - jeho potomci však jeho "neprojevené" zbarvení mít mohou. Albíni jsou dnes mezi chovateli již velmi vzácní, ale dříve se často stávalo, že po zkřížení černého potkana s albínem byla všechna mláďata aguti - potkan-albín, totiž byl "AA", jen se u něj ticking neměl na čem projevit - svým mláďatům však tuto vlohu předal.

Další barvy (hlavně ty vzácnější) jsou většinou recesivní a dědí se stejně jako dumbo nebo fuzz.

*zdroj genet. kódu: http://www.geocities.com/projekt-rat_genetics.htm

Ještě na závěr si neodpustím jednu poznámku. Setkala jsem se s otázkou, jak je možné, že se v chovu z ničeho nic objeví třeba dumbo, i když po x generací zpět se v předcích nevyskytl jediný dumbo. Moje vysvětlení je toto:

Geny se neztrácejí - a to ani ty recesivní - pouze se nemají možnost projevit. Příklad: Množíme potkany - každého potkana necháme mít 1x za život mladé - vždy jich bude 10. Začínáme s jedním potkanem dumbo a jedním standardem - narodí se 10 mláďat - všechna budou mít dumbo gen. od této chvíle už budeme používat na křížení jen standardy. Našich 10 mláďat s Dg bude mít 100 mladých - z toho 50 jich bude standard, 50 s dumbo genem, těchto 50 mláďat bude mít 500 mladých - 250 standardů, 250 s Dg a tak dále... viz obrázek vpravo.

Takže - šance, že se vám že vaše mládě bude mít dumbo gen je malá, ale stává se to ;)

1. Musíte vědět, jakého zbarvení jsou potkani, které chcete křížit - z tabulky výše si pak vyhledejte, jaký genetický kód dané barvy mají.
2. Připište do genet. kódu rodičů geny, které přenášejí (podle jejich rodičů).
3. Vypište si, jaké gamety (pohlavní buňky) potkani mohou tvořit.
4. Zkombinujte každou gametu samičky s každou gametou samečka a sepište si, co vám vznikne.
5. Ke vzniklým genetickým kódům si dopište barvy.
6. Vypočtěte procentní zastoupení výsledných barev.
7. Nechte se překvapit, jestli se opravdu dané barvy narodí.

Příklad pro pochopení:
Zadání:
Matka: americká modrá (po rodičích - otec: mink, matka: americká modrá)
Otec: cinammon (po rodičích - otec: modrá aguti, matka: platina)

Řešení:

1 + 2.
genotyp matky:
americká modrá = aa gg
+ po mink otci alela „m“
Výsledný genotyp matky = aa gg Mm
genotyp otce:
cinammon = A- mm
+ po modrém otci alela „g“
+ po platinové matce alela „a“
Výsledný genotyp otce = Aa mm Gg

3.
matka: aa gg Mm - gamety agM, agm
otec: Aa Gg mm - gamety AGm, Agm, aGm, agm

4 + 5.
Možné kombinace gamet matky a otce a výsledné barvy mláďat:
Aa Gg Mm = aguti
Aa gg Mm = modrá aguti
aa Gg Mm = černá
aa gg Mm = americká modrá
Aa Gg mm = cinammon
Aa gg mm = platinová aguti
aa Gg mm = mink
aa gg mm = platina

6.
8 možností - každá jednou
100 : 8 = 12,5 % na každou barvu

Závěr - ze spojení těchto dvou potkanů (americká modrá a cinammon) se mohou narodit mláďata: aguti, modrá aguti, černá, americká modrá, cinammon, platinová aguti, mink a platinová.

Poznámka: Toto byl vymyšelný příklad, v praxi je často těžké poznat jaké geny potkan nese, a
proto se často až podle mláďat pozná, jakého genotypu rodiče byli.